Proč jste šla studovat psychologii?
Psychologie mě vlastně lákala odjakživa. Vždycky mě bavilo poslouchat a později číst příběhy, ve kterých se dalo vcítit do jednotlivých postav a sledovat jejich cestu. Asi mě vždy zajímaly ty méně obvyklé postavy nebo ty, které musely překonat nějakou překážku. Původně jsem se rozhodovala mezi biologií a psychologií. Nakonec ale zvítězila právě psychologie.
Co vás na práci psychologa baví?
Jsou to opět ty životní příběhy. Vážím si toho, že mi klientky a klienti dovolí jít kousek s nimi, třeba i nějakou nepřehlednou nebo těžkou cestou. Baví mě mluvit s lidmi, vidět jejich vývoj, a samozřejmě nejvíc mě těší, když mám pocit, že to, co děláme, pomáhá. Velkou radost mi taky dělá společná práce s kolegy a kolegyněmi a sdílení zkušeností.
Jaké skupiny a programy v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov vedete?
Na Ondřejově vedu skupinu Bříza a dělám individuální psychoterapii. Nejvíce času ale věnuji vedení našeho skvělého psychologického týmu. Přála bych si, aby byl co nejstabilnější a aby ho práce naplňovala.
Co považujete na své práci „na Ondřejově“ za nejdůležitější?
Komunikaci a dodržování hranic. Pro naše klientky a klienty může být svět občas úplně nepřehledný a děsivý. Naším úkolem je poskytnout jim bezpečný prostor a jasně komunikovat. Být předvídatelní, konzistentní a v terapeutickém procesu udržovat kontinuitu a pravidelnost. Totéž podle mě platí pro spolupráci v týmu odborníků, u kterých bych ještě zdůraznila péči o vlastní duševní zdraví.
Jak doplňujete energii? Jak trávíte volný čas?
Trávím hodně času i s přáteli z úplně jiných oborů, než je psychologie, chodím do přírody, poslouchám hudbu a učím se nové věci.
Tady má pomoc tradici
Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov je součástí holdingu AKESO od roku 2022. Historie pomoci se v něm ale začala psát mnohem dřív. Navazuje na tradici sanatoria, které v roce 1986 založili tři odborníci na komunitní terapeutickou péči. Ondřejov má za sebou mnoho stěhování, myšlenka však přetrvala.