Jak vnímáte kampaň Suchej únor?
Suchej únor je podle mě dobře uchopitelný a široce srozumitelný impuls. Jeho síla spočívá
v jednoduchosti – nenutí ke „změně života“, ale nabízí krátkou pauzu a osobní zkušenost. Ta bývá pro mnoho lidí překvapivá. Najednou vidí, kolik prostoru alkohol v jejich životě zabírá a jak ovlivňuje spánek, energii, náladu i vztahy.
Zároveň je dobré si uvědomit, že měsíční pauza sama o sobě nezmění hluboce zakořeněné návyky ani to, jak je u nás alkohol kulturně přijímaný. K opravdové změně je potřeba dlouhodobá osvěta, otevřený a bezpečný prostor pro mluvení o rizicích a také dostupné služby, na které se lidé mohou obrátit, když začnou mít pochybnosti.
„Alkohol je u nás norma. Nepít je často něco, co je třeba vysvětlovat.“
Co ukazuje praxe o našem vztahu k alkoholu?
Praxe jasně ukazuje, že alkohol stále považujeme za normu. Nepít je často vnímáno jako něco neobvyklého, zatímco „fungující“ pití bývá tolerováno. Závislost si spojujeme spíše s extrémem než s běžnou realitou.
Závislosti jsou navíc často moralizovány jako selhání vůle. To vede ke studu, popírání a odkládání pomoci. Alkohol přitom mnoho lidí používá jako nástroj regulace emocí – na stres, únavu, smutek nebo osamělost.
S jakými mýty se setkáváte nejčastěji?
Nejčastějším mýtem je, že závislost je slabá vůle. Další rozšířená představa říká, že kdo „funguje“, nemůže mít problém. Funkční závislost je ale v praxi velmi častá a dlouho zůstává skrytá. Lidé se také obávají, že vyhledání pomoci znamená okamžitou abstinenci nebo nálepku „alkoholika“. Moderní odborná práce ale vychází z individuálních potřeb a cílů klienta.
„Klíčové není množství, ale role alkoholu v životě.“
Jaké signály naznačují problémové pití?
Varovné je, když se alkohol stává hlavním způsobem zvládání emocí nebo začíná určovat denní režim. Mezi nejčastější signály patří:
- rostoucí tolerance,
- opakované neúspěšné pokusy pití omezit,
- pokračování v pití navzdory negativním důsledkům,
- ranní nebo „uklidňovací“ pití,
- skrývání alkoholu či zatajování množství.
Pokud pití ovlivňuje zdraví, vztahy nebo fungování, nejde už jen o zvyk.
Kdy je podle vás vhodné vyhledat odbornou pomoc?
Pomoc je vhodné vyhledat už ve chvíli, kdy člověk cítí, že pití přestává být svobodnou volbou, že se nedaří držet vlastní hranice nebo že alkohol nahrazuje jiné způsoby péče o sebe. Nemusí jít o krizi ani „pád na dno“.
Jak probíhá první konzultace v DPS Ondřejov?
První konzultace je bezpečný, nehodnotící rozhovor. Nejprve nasloucháme – co pro klienta pití znamená, jakou roli hraje v jeho životě, jaké má obavy i motivaci. Společně mapujeme situaci a hledáme další krok. Nejde o závazek k léčbě, ale o orientaci a podporu. Cílem je, aby klient odcházel s jasnějším obrázkem a konkrétním plánem.