Pracovníci krizového oddělení usilují o včasnou pomoc lidem ohroženými psychotickou krizí v jejich domácím prostředí. Výjezdy našeho týmu se plánují, předchází jim většinou úzká spolupráce s blízkými našeho pacienta. Služby krizového oddělení však nespočívají v zajištění akutní hospitalizace. V případě, kdy je u pacienta přítomna agrese (vůči sobě nebo druhým) nebo je jinak zřejmá okamžitá potřeba hospitalizace, je vhodnější obrátit se přímo na rychlou záchrannou službu. Je ale možné se na naše oddělení obrátit pro konzultaci (telefonicky, e-mailem, osobně) a celou situaci společně probrat a vytvořit nejvhodnější plán postupu.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Nejčastěji pomáháme pacientům s psychotickou poruchou (schizofrenní, schizoafektivní či afektivní), kteří již mají zkušenost s psychiatrickou léčbou, avšak aktuálně ji odmítají, což většinou vede k výraznému zhoršení jejich psychického stavu. Nemusí se jednat o pacienta léčeného v DPS Ondřejov.
Na krizové oddělení se často obracejí rodiče, kteří mají podezření, že se u jejich potomka může rozvíjet psychotická porucha. Krizový tým se snaží navázat kontakt s potenciálním psychiatrickým pacientem v jeho domácím prostředí. V případě, že se potvrdí podezření na vznikající duševní poruchu, nabídnou ohrožené osobě pomoc v různých oblastech, včetně užívání vhodného léku.
Většina našich klientů bydlí na území hlavního města Prahy. V naléhavých případech poskytujeme pomoc i v okolí Prahy.
Tým krizového oddělení se snaží (většinou na popud lékaře či blízkých rodinných příslušníků) navázat s pacienty kontakt, a to buď v sídle krizového oddělení, nebo v jejich domácím prostředí. Cílem tohoto úsilí je přesvědčit pacienta zpočátku alespoň k minimální spolupráci (například přijímání stravy a podobně). Postupně se ho snaží získat pro opětovné užívání psychofarmak. Pokud se zdravotní stav i nadále zhoršuje nebo se nepodaří navázat spolupráci, bývá někdy zapotřebí hospitalizace. Tým krizového oddělení se v takovém případě snaží, aby tato akce proběhla v co nejhumánnějších podmínkách. Pokud k hospitalizaci opravdu dojde, snaží se být s pacientem v pravidelném kontaktu.
V obou případech se pracovníci krizového oddělení starají o klienta do té doby, dokud neodezní akutní psychická krize. Po té se mu snaží zajistit následnou péči v adekvátním zařízení.
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Někteří adolescenti se v pubertálním období chovají opravdu zvláštně, přitom se ale nejedná o psychickou nemoc. Často experimentují s ilegálními drogami, které mohou vyvolat prapodivné pocity. Většinou tyto pocity zmizí po odeznění účinku drogy a vše se navrátí do relativního pořádku. Někdy se ale mohou tyto pocity nadále prohlubovat a mladý člověk ztrácí pomalu ale jistě kontakt s okolní realitou. Takových projevů si pak všimnou i lidé v blízkém okolí dospívajícího. Je dlouhodobě podrážděný, uzavřený do sebe, nechce vycházet mezi lidi nebo je naopak až moc aktivní, nespí, podniká divné věci, atd. V takovém případě se již může jednat o rozvíjející se psychotickou poruchu, a je určitě na místě vyhledat odbornou pomoc v nějakém nízkoprahovém psychiatrickém zařízení.
Renáta Fialová
MUDr. Jan Bečka
MUDr. Michaela Petišková
MUDr. Ladislav Polák
Michal Bárta
Petra Hájková
Bc. Veronika Rusková
Mgr. Radovan Hrubý
Marek Zeman